winter1.jpgwinter2.jpgwinter3.jpgwinter4.jpgwinter5.jpgwinter6.jpgwinter7.jpgwinter8.jpg

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného

Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing. Jaromírem Drábkem ukazuje, že jeho klíčovým prvkem je oslabení průběžně financovaného důchodového pojištění, které dnes pro převážnou většinu obyvatel představuje jedinou jistotu výplaty pravidelného důchodového příjmu pro život ve stáří ve výši, kterou i Ústavní soud shledal jako sociálně přiměřenou a umožňující důstojný život.

Toto oslabení bude realizováno především vyvedením 3 % pojistného do nově vytvářeného soukromého důchodového spoření, které budou provádět reformované penzijní fondy, které dnes provozují penzijní připojištění se státním příspěvkem. V tiskovém prohlášení Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že toto vyvedení bude vyžadovat ročně výdaj ve výši cca 20 mld. Kč na krytí schodku, který si toto vyvedení vyžádá.

Přestože je systém navrhován jako dobrovolný, lze očekávat, po zkušenostech z jiných zemí, které již dříve důchodové spoření zavedly, a z vývoje penzijního připojištění se státním příspěvkem, že počet účastníků bude při uplatnění standardně používaných marketingových metod vysoký, a že uvedený odhad nemusí být správný. To vyplývá mj. ze skutečnosti, že nová úprava nemá stanovenu horní věkovou hranici pro rozhodnutí o vstupu do důchodového spoření a zejména ze skutečnosti, že státní podpora důchodového spoření je výrazně vyšší, než podpora poskytovaná dnes ve formě státního příspěvku a daňových odpočtů účastníkům penzijního připojištění se státním příspěvkem. Náklady státního rozpočtu každoročně porostou i vlivem vstupu dalších ročníků pojištěnců, kteří nový systém budou využívat.

Objevují se různé propočty ročního, popřípadě celkového dopadu připravovaného vyvedení části pojistného na důchodové pojištění a jím způsobeného schodku na státní rozpočet pohybující se v prvních letech v rozmezí od 10 do 50 mld. Kč. V této souvislosti je v zájmu objektivnosti účelné odkázat na odhad provedený Bezděkovou komisi (vláda jej akceptovala svým přihlášením se k závěrům Bezděkovy komise ve svých programových dokumentech), který na základě zadání autorů obou doporučovaných variant důchodové reformy předložených touto komisí, provedli experti Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří zpracovávají rovněž ekonomické dopady nového vládního návrhu důchodové reformy.

Obě varianty navržené Bezděkovou komisí totiž počítaly s podporou státu financovanou v konečném důsledku ze státního rozpočtu rovněž ve výši 3 %, stejně jako nyní ve svém návrhu česká vláda, s tím rozdílem, že ve variantě I mělo jít o povinné spoření s vyvedením 3 % sazby pojistného, zatímco ve variantě II mělo jít o dobrovolné spoření hrazené ze státního rozpočtu ve výši 3 % nad rámec současné sazby 28 % pojistného.

Tento dopad v % HDP ukazuje následující graf publikovaný v závěrečné zprávě Bezděkovy komise, k výsledkům jejíž práce se současná koaliční vláda hlásí:

Protože současný vládní návrh důchodové reformy se blíží více I. variantě důchodové reformy Bezděkovy komise, lze použít jako nejvěrohodnější odhad maximálního dopadu vládního návrhu důchodové reformy údaje, které na grafu znázorňuje červená křivka. Z ní plyne, že maximální roční výdaj státního rozpočtu na krytí deficitu způsobeného v průběžně financovaném důchodovém pojištění navrhovanou vládní důchodovou reformou, se bude pohybovat po dobu příštích více než 50 let v rozmezí od 0,5 % do 1,5 % HDP ročně! Protože vládní propočty varianty ČMKOS uvádějí i kumulované náklady návrhu ČMKOS, je na místě obdobně konstatovat, že kumulované náklady vládní důchodové reformy potřebné na krytí tohoto deficitu za uvedenou dobu dosáhnou cca 50 % HDP!

Současná vládní koalice, která svůj vládní program založila na rozpočtové zodpovědností a nezadlužování budoucích generací, tak svým návrhem důchodové reformy schodek státního rozpočtu na dlouhé roky do budoucnosti a na úkor budoucích generací velmi výrazně zvyšuje.

Tvůrci vládní reformy jsou si toho dobře vědomi, a zřejmě i proto se snaží získat náskok ve vytváření potřebných rezerv na úhradu tohoto schodku skokovým zvýšením DPH z 10 % na 20 % již o rok dříve, a to od 1. ledna 2012, i když se zavedením důchodového spoření se počítá až od 1. ledna 2013.

Z dostupných informací o vládním návrhu důchodové reformy není zřejmé, jak bude reformována státní podpora penzijního připojištění se státním příspěvkem a jaký bude osud tohoto dobrovolného soukromého individuálního důchodového spoření provozovaného penzijními fondy, které budou po avizované transformaci, která zajistí oddělení majetku vlastníků správcovské důchodové společnosti (dnes penzijní fond, a.s.) od majetku účastníků 3 důchodového spoření spravovat nové důchodové spoření. Odhady ukazují, že celkový náklad na státní podporu penzijního připojištění se dnes pohybuje na úrovni cca 10 mld. Kč ročně, a smutnou skutečností je, že tyto prostředky neslouží důchodovým účelům.

II. Návrh ČMKOS a výše budoucích důchodů

Těžko lze předpokládat dlouhodobou souběžnou existenci obou důchodových spoření, která budou po transformaci penzijního připojištění prakticky identická, a není to ani účelné. Obě budou založena na individuálním dobrovolném důchodovém spoření (individuální účty), příspěvkově definovaném penzijním plánu, investování důchodových úspor na finančních a kapitálových trzích a na státní podpoře financované ze státního rozpočtu.

ČMKOS proto ve své variantě důchodové reformy navrhuje, aby byla po provedení transformace penzijních fondů podle evropských standardů zavedena pro účastníky ve věku do 40 let byla nová forma lineárně se zvyšujícího státního příspěvku poskytovaného ve výši jedné třetiny příspěvku, který bude na své penzijní připojištění odvádět zaměstnanec – ten by si mohl svůj příspěvek stanovit v rozmezí od 3 % do 9 % svého vyměřovacího základu; pokud by byl jeho příspěvek vyšší, státní příspěvek by se již dále nezvyšoval. Tato forma podpory je šetrnější vůči státnímu rozpočtu a současně dává předpoklad, že výsledná penze bude dostatečně vysoká (OECD doporučuje, aby úspory směřované na financování soukromých důchodů činily 6 až 12 % mzdy).

Účastník, kterému bude poskytován státní příspěvek podle těchto pravidel, bude moci z prostředků penzijního připojištění čerpat pouze doživotní anuitu (důchod) vyměřenou podle zásad stanovených zákonem, která zajistí spolu s důchodem poskytovaným ze „státního“ důchodového pojištění výrazně vyšší úroveň budoucích důchodů takto spořících účastníků oproti těm současným. Budou vytvořeny i podmínky pro zaměstnanecké penzijní plány umožňující předčasný odchod do starobního důchodu u zaměstnanců vykonávajících namáhavé a rizikové práce.

Pokud by byl realizován návrh ČMKOS, vládou navrhované povinné důchodové spoření by nebylo potřeba zavádět. Jeho cíle by naplnila reforma penzijního připojištění se státním příspěvkem, jejíž implementace si vyžádá výrazně nižší náklady na straně veřejných financí, a to jak díky nižšímu objemu státní podpory v rámci změn navrhovaných ČMKOS (cca o dvě třetiny ve srovnání s vládním návrhem), tak díky úspoře značných zřizovacích nákladů státu nezbytných v případě zavádění vládou navrhovaného důchodového spoření (cca 5 až 10 mld. Kč při zahájení).

K provozování výrazně reformovaného soukromého důchodového pilíře bude využita stávající infrastruktura Ministerstva financí a transformovaných penzijních fondů. Nebude třeba zapojovat do jeho fungování Jednotné inkasní místo, jak navrhuje vláda. Klíčovým přínosem návrhu ČMKOS na provedení důchodové reformy je, že nedojde k oslabení průběžně financovaného důchodového systému, který je při zachování současné sazby pojistného a při provádění parametrických změn dlouhodobě finančně udržitelný a schopen poskytovat převážné většině pojištěnců sociálně přiměřené důchody. Velká část těchto pojištěnců se proto nebude muset účastnit na rozdíl od vládního návrhu důchodové reformy směřující k nižším důchodům (vezmeme-li do úvahy vládní návrh na řešení dopadů Nálezu Ústavního soudu, který sníží budoucí důchody až o 3 % a snížení důchodu v důsledku účasti na vyvedení části pojistného z průběžného důchodového systému) dobrovolného důchodového spoření.

To, co nejvíce zajímá občany, je výše důchodů, jaké jim český důchodový systém v budoucnosti zajistí. Důchodová reforma má podle ČMKOS smysl, jen pokud nabídne pojištěncům, současným i budoucím, reálnou vizi vyšších důchodů, jimiž budou schopni krýt ve stáří zvýšené životní náklady, které se v důsledku reforem prováděných současnou koaliční vládou, stávají realitou.

Touto otázkou se vládní návrh důchodové reformy nezabývá a jeho ústředním bodem je pouze vyvedení části pojistného ze státního do soukromého důchodového fondu. Ve vládním návrhu uvedené formy výplat důchodů (doživotní anuita, výrazně nižší anuita s tříletou pozůstalostní penzí a výběr sjednané částky v průběhu 20 let) nic nevypovídají o výši soukromého důchodu poskytovaného po skončení spořící fáze. Obdobně jako u odhadu důsledků vyvedení 3 % pojistného do důchodového spoření na státní rozpočet je i v otázce odhadu celkové výše důchodů vyplácených z průběžného důchodového pojištění a z dobrovolného důchodového spoření účelné použít graf zpracovaný experty Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zadání formulovaného Bezděkovou komisí:

 

Vládní variantě důchodové reformy se opět blíží nejvíce varianta I Bezděkovy komise, která počítala, pokud jde o nový soukromý pilíř, se 3 % pojistného hrazeného státem a s dalšími 3 % pojistného hrazeného účastníkem důchodového spoření, tj. celkem se 6 % pojistného v důchodovém spoření oproti 5 %, s nimiž počítá vládní návrh důchodové reformy. Důsledkem této nižší příspěvkové sazby bude další pokles celkové výše důchodu, kterou bude moci účastník obou pilířů důchodového systému očekávat v případě schválení vládní reformy, oproti úrovni, kterou zobrazuje na grafu červená křivka.

Z pohledu do grafu je zřejmé, že vládní důchodová reforma představuje pro současné pojištěnce i jejich děti neradostnou perspektivu, pokud jde o výši jejich budoucích důchodů, a to i v porovnání se stavem, kdyby důchodové spoření zaváděno nebylo a existovalo by pouze parametricky upravované dnešní průběžně financované důchodové pojištění (úroveň důchodů tohoto důchodového pojištění v grafu označenou jako základní varianta, zobrazuje modrá křivka).

Oproti tomu důchodová reforma navrhovaná ČMKOS, která se blíží variantě II Bezděkovy komise, a kterou na zobrazeném grafu vyjadřuje žlutá křivka, nabízí věkově mladším pojištěncům výrazně vyšší důchody než vládní varianta a generacím 35 letých a mladších, na které se zaměřuje vládní návrh jako na potenciální uživatele důchodového spoření, i výrazně vyšší než současný, parametricky upravovaný důchodový systém.

Ke stažení v PDF